Index Nová Lhota 5715

Příjmení jsem se pokoušela psát stabilně jedním (současným) způsobem, výjimkou jsou tuším jen Scheidler/Šajdler, Goralka/Koralka a Pomajbík (dřív psaný Pomahajbík). 

Je celkem dobře možné, že především někdo s příjmeními Černík - Čerešník - Čerešňa apod. může být uveden špatně, ať už u mě, nebo přímo v matrice... 

U vdov jsem se snažila dohledat rodné příjmení nebo zapsat, pokud bylo uvedeno. Číslo snímku pak odkazuje na příslušnou předchozí svatbu, pokud je za č. sn. ještě další číslo, jde o odkaz na jinou matriku, systém AP umožňuje na úvodní straně rychlé hledání právě pomocí č. snímku a č. matriky. 

U vdovců vdovství neuvádím, nemění u něj jména. 

U několika starších záznamů není úplně zřejmé, jestli byla nevěsta vdova, nebo ne. V takovém případě je u vd. uveden otazník. 

Hlavně u mlýnů je možné, že jsou někteří lidi odtamtud psaní ve Velké nebo na Suchově (nebo na Vápenkách), ačkoli se vůbec nemuseli hnout z místa (specificky se to týká Suchovských mlýnů, kde se to pak mění i ve sčítání). Pokud nebudou tady, ale měli by tu být, nejspíš budou někde tam. 

Nedohledávala jsem svatby z období před 1785, ale dost možná se k tomu později vrátím. 

Snímek 3 a 4 obsahuje stejné údaje, jen je v něm vložený jeden matriční záznam navíc. Proto uvádím jako 3/4. 

Samozřejmě je v indexu možné vyhledávat pomocí ctrl+f. 

Při nalezení nějakých příšerných chyb budu ráda, když mi dáte vědět. 

Bílovice 11256

Pořadí a snímky oddílů matriky:

Suchov + mlýny z matriky Velká nad Veličkou 5896

Mám podezření, že někteří lidi jsou špatně zařazení k obcím...
Narození:
řazeno od konce roku

Index Velká nad Veličkou - oddaní 1709-1740

Jde o index k matrice 5895. 

Čísla jsou čísla snímků - pokud tedy do matriky nedejbože bude zasaženo a číslování se posune, bude třeba to vzít v potaz. Nemyslím si, že je to pravděpodobné. Stále se pak jde řídit roky.

Některá příjmení se mění, snažila jsem se zachovávat současnou verzi, ale vzhledem k tomu, že jsem na tom pracovala delší dobu, nejspíš to nebude úplně konzistentní (typicky Štipčák - Ščipčák, Lišťár - Liščár, Ploštica - Ploščica). Pokud jsem nevěděla, snažila jsem se zapsat přesně ta písmena, co tam jsou. 

Jsou příjmení, která se mění průběžně a nevím, jestli je to tatáž rodina, nebo jiná. Týká se to především příjmení Frolka/Florka (Frolík/Florík), Němčík/Němček/Němeček, Podubčík/Poďubčík, Čerešník/Čerešňák/Čerešňa ale i dalších.

V zápisech se taky střídají varianty ř/r: Prachar/Prachař, Miškerík/Miškeřík atd.

Podobně pak záměny znělosti: Bur/Pur, Baláž/Baláš apod.

Část příjmení je obětí toho, že zapisující kněz spojoval latinu a češtinu (stylem filius Jana Nováka), kde jsem to odhalila, tam jsem psala první pád příjmení, někde to ale nebylo úplně jasné, pak jsem psala, co vidím.

Je velmi pravděpodobné, že některá příjmení mám špatně. Křestní jména by měla být ok, proto pokud hledáte konkrétní pár, zkuste vyhledat křestní jméno. 

V některých případech kř. jména chybí (nejsou zapsána v matrice), pak píšu, co tam je (třeba syn Jana Horňáčka, vdova po Novákovi).

Zkracuju hlavně Kateřiny (Kat.), Alžběty (Alžb.) a Františky (Fr., Frant.).

Příjmení s otazníky by nejspíš šla dořešit dohledáváním, nedělala jsem to.

NL=Nová Lhota, HV=Hrubá Vrbka, MV=Malá Vrbka. Někdy není hlavně u Vrbek v ohybu strany vidět, která to je, pak píšu Vrbka.

Index jsem procházela odzadu, takto jsou taky záznamy řazeny - tedy první záznam na straně zapsaný zde je reálně v matrice záznam poslední.

Ke konci matriky došlo k tomu, že část je zapsaná jinde, sledovala jsem chronologickou linii, proto jsem na ty strany odbočila a pak se vrátila. Čísla snímků jsou pevně doufám správně, takže by to neměl být zásadnější problém.

Nivnice - opis33 - 1688 - 1715

Mohou se plést písmena BP, LR (Lor – Ror), pochopitelně IY.
Jména mění tvary Vrbiščan – Brvišťan, Urbiš – Hurbiš apod.

Kříž v Březině

Poloha: Kříž stojí opřený o zeď domu č. p. 79 poblíž kapličky v obci Březina u silnice z Moravské Třebové do Letovic. 

Popis: Mohutný klínový kamenný kříž z hrubozrnného pískovce (někdy je chybně udávána žula) otočený na východ. Kříž má značně nerovný povrch, stojí na asymetrické tlapaté noze u paty značně rozšířené na levou stranu. Malá část pravého a vrchní část levého ramene je uražena. V horní části je kříž zakotven objímkou do zdiva pro jeho mělké usazení v zemi. Fotografie viz příloha obr. č. 2. 

Rozměry: 127 x 138 x 26 cm 

Historie: Je skoro jisté, že kříž nestojí na svém původním místě, protože dům, u něhož stojí, není starší než 200 let. Stáří kříže je ale znatelně vyšší. Podle plochy lomu bylo poškození na levém rameni způsobeno již před dlouhou dobou, zato pravé rameno nese stopy nedávného poškození. Do roku 1945 býval kříž natírán bílou barvou, poté se do Březiny přistěhovalo nové obyvatelstvo a zájem o kříž upadl. 

Kříž je znám z české i německé literatury. Byl popsán Czernym a podrobně Sedlákem. Je zapsán i v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. 

 Mezi původním německým obyvatelstvem byla rozšířena tradice, že kříž je památkou z třicetileté války. Na památku padlých švédských vojáků byl nazýván „das Schwedenkreuz“ tedy „švédský kříž“. Při zkoumání původu kříže hlavně německými historiky však bylo nalezeno hned několik variant. Kříž byl označován jako švédský náhrobek, smírčí kříž, cyrilometodějský kříž nebo dokonce jako prastarý ukazatel cesty. 

Žádný z názorů na původ kříže však není nijak věrohodně podložený ani zvlášť pravděpodobný. Jako švédský náhrobek je kříž označován pouze díky lidovému podání a nejsou známy žádné další podklady. Cyrilometodějská tradice byla jako u mnoha jiných křížů vytvořena uměle a vznikla pouze díky dobové tendenci. Smírčí původ také není pravděpodobný, protože mohutnost a materiál kříže neodpovídají dílu zločince neznalého kamenické práce. Interpretace jako ukazatel na prastaré stezce směřující do Čech, která měla nedaleko Březiny vést, se také jeví jako nesprávná. Další možností je, že se jedná o starý náhrobní kámen, který byl nalezen a usazen na dnešní místo. Žádná z teorií se však nezakládá na exaktních podkladech. Mohutnost kříže vypovídá o významnosti jeho původu. Jelikož ale nejsou známy žádné další informace, zůstane původ tohoto kříže nejspíše i nadále nedořešenou otázkou. 

Matěj Kmošek: Kamenné kříže a křížové kameny okresu Svitavy. Sebranice 2012.

Předválečné rodiny ve Šnekově

Jde o rychlý přehled čísel popisných na základě matriky zemřelých 1894-1917 (SOA Zámrsk, Křenov M7-7559). Ne všechny zmíněné rodiny jsou majitelé, občas se jedná o podruhy, náhodné zemřelé nebo příbuzné z jiné obce (popř. z téže obce, jiného čp.).