Natum est monstrum

 

Natum est monstrum...

Josefína Juhasová: Děti, jak známo, vznikají, když se dva lidé mají rádi.

Takzvaná siamská dvojčata jistě provází lidstvo už od počátku, ale setkat se s nimi v matrikách je stále záležitost velmi raritní. Než se k nim dostaneme, projdeme si trochu teorie.

Srostlá dvojčata bývají výhradně jednovaječná a vznikají při pozdním rozdělení zárodku (po 13 dnech od početí), k čemuž dojde asi u 1% jednovaječných dvojčat. Podle polohy a vzdálenosti zárodků v momentě oddělování vznikají různé typy těchto dvojčat, pochopitelně čím dále od sebe v tuto chvíli jsou, tím menší část těla budou mít společnou a naopak tím více svých vlastních plně vyvinutých orgánů bude každý z nich mít. Nejméně častá jsou spojení v oblasti hlavy, nejčastější v oblasti hrudníku.

Locher, Jacob, 1471-1528. Carmen heroicum de partu monstrifero. Ingolstadt: Johann Kachelofen, po roce 1499.
Jedno z nejstarších tištěných vyobrazení.
Převzato z http://www.nlm.nih.gov/hmd/conjoined/images/img_1B.jpg 

V dřívějších dobách lidé považovali takovéto děti za nestvůry a existovaly různé teorie o jejich vzniku - mezi odbornější částí veřejnosti se ve středověku přijímal výklad, že při početí bylo více "materiálu" než na jedno dítě, ale ne dost na dvě celě. Přesto existovaly i pověrečné výklady, např. o nečistém početí, o vlivu zla či ďábla na plod, o traumatizujícím zážitku v průběhu těhotenství.

Narozdíl od jiných vrozených a vývojových vad srostlá dvojčata relativně často přežila porod a představovala tak pro tehdejší křesťanskou společnost určité morální dilema, začínající v prvé řadě tím, zda se jedná vůbec o bytosti lidské podstaty, a tedy zda mají nárok na křest. V 17. století navíc vážně řešili otázku, jestli se takové děti nemají po porodu utrácet, aby neohrožovaly veřejnou mravnost.

V roce 1692 se v Holandsku pravděpodobně poprvé pokusili chirurgicky oddělit zemřelé (tehdy desetileté) srostlé dvojče od druhého, bohužel neúspěšně. 

Nejznámnějšími srostlými dvojčaty jsou ta siamská (tedy thajská), Eng a Čeng, v překladu Levý a Pravý, narozená roku 1811. Tato dvojčata žila 63 let, měla za manželky dvě sestry a zplodila 22 potomků. Oba zemřeli v rozmezí několika hodin v roce 1874.

Dobová inzerce s pozvánkou ke shlédnutí pravých siamských dvojčat.
Pražský denník. 6. února 1869. Strana 4.

Pravděpodobně nejstarší zmínku o siamských dvojčatech na českém území našel Zikmund Winter:

 "Na konec této stati budiž ještě zmínka učiněna o tom, že v 16. století — totiž r. 1573. — přihodil se v Rakovníce také partus monstrosus. Zapsánoť v knize pamětí : „Regina Macková porodila dvé pacholátek rameny k sobě srostlých v domu Mikuláše Křivoůstého". Tato srostlá dvojčátka rakovnická uváděna byla za velmi důležitou vzácnosť v kalendářích za mnoho let." Winter, Zmikund: Malé historie ze života staročeského / od Zikmunda Wintra. Valašské Meziříčí 1888. Str. 347.

Dodatečně mi byl věnován záznam, kde se v rodině Václava Diviše narodilo čtyřruké a čtyřnohé dítě dne 6. března 1642, velmi děkuji.

Záznam obsahuje 2x totožný text:
Tři děti od gedny Matky spolu narozeneych Waclawa Diwysse z Kornicz z nich gedno mělo čtyry ruce a cztyry nohy.
SOA v Zámrsku, farnost Litomyšl, kniha 1341, oddaní a zemřelí 1625-1691, f zemřelí 5.

Nejstarší matriční doklad, na který jsem narazila, pochází ze 20. dubna 1763.

MZA v Brně, farnost Velké Meziříčí, kniha 16444, narození 1729 - 1763, f 915

Natum est monstrum ita dicendum ex Rosina uxore Augustini Fabri Sutorii hujatis habens duo capita, quatuor pedes, quatuor manus et unum corpus, quod ab obstetrice baptizatum fuerat utpote vivens in utero matris baptizabat antem illus sub duplici nomen utpote duos masculos Philippum et Jacobum

V neodborném překladu:

Narodila se příšera, jak říkají, z Rosiny, manželky Augustina Fabriho, zdejšího ševce, mající dvě hlavy, čtyři nohy, čtyři ruce a jedno tělo. Pokřtěna porodní bábou v děloze matky za předpokladu, že žije, stejně tak byla v očekávání chlapců dána dvě jména, Filip a Jakub.

Zdá se, že zde měl kněz jednak námitky vůči křtu bytosti, o jejíž lidskosti pochyboval, zadruhé podle formulace nejspíše zrození něčeho takového kladl za vinu především ženě, ve všech okolních záznamech se totiž u dítěte uvádí napřed otec.

MZA v Brně, farnost Velké Meziříčí, kniha 16476, zemřelí 1669 - 1763, f 591

Monstrum illed sepultum est Augustini Fabri Sutoris hujatis gratis.  (Pohřbena příšera Augustina Fabriho, ševce, zdarma.)

Vidíte? Příšera, ne Filip a Jakub.

Další náměty mi poskytl dobový tisk, ale seznam určitě není ani trochu kompletní, některé záznamy se mi najít podařily, jiné ne, buď pro nedostupnost materiálů nebo zmatečné či nedostatečné údaje v tisku.

Na problém dostupnosti doplatila první novinová zpráva z roku 1859.

Pražské nowiny, 26. února 1859, s. 4.

Naopak nekonkrétním, a tedy v rozumném čase nedohledatelným příkladem je druhá zpráva z roku 1865:

Budivoj 23. února 1865, s. 4.

O deset let později, na Štědrý den roku 1875, se srostlá dvojčata narodila v rodině Laftově v Terezíně na Teplicku.

Pražský denník, 4. ledna 1876, s. 2.

Dvojčata se narodila v půl jedenácté v noci, jedno mrtvé, druhé, křtěné porodní bábou,  žilo pouhou minutu, pokud tedy můžeme věřit matričním záznamům.

Zwillinge, weiblichen Geschlechts eheliche Kinder des Franz Laft Beide Zusamengewachsen, von welche das eine genothtauft wurde, das andere aber todtgeborne wurde. (Dvojčata ženského pohlaví, manželské děti Františka Lafta, obě srostlé, z nichž jedno bylo křtěno při porodu, ale druhé se narodilo mrtvé).

SOA Litoměřice, farnost Bohosudov, kniha 10/22, narození  pro Terezín 1871-1904, f 25.

Zwillingen Kinder, weiblichen Geschlechts, eheliche Töchter des Franz Laft, Bergmanns aus Theresienfeld No 3, Eines von den zusamengewachsenen Zwillingen wurde genothtauft das andere todtgeboren. (Dvě děti ženského pohlaví, manželské dcery Františka Lafta, horníka z Terezína čp. 3 Jedno ze srostlých dvojčat bylo pokřtěno v průběhu porodu, další se narodilo mrtvé.
SOA Litoměřice, farnost Bohosudov, kniha 10/24, zemřelí pro Terezín 1806-1895, f 96..

Matka pravděpodobně porod přežila, mezi zemřelými v následujících měsících není. Další dítě ale již neměli.

20. ledna 1878 se ve Skrýchově na Bechyňsku narodila zdaleka nejznámnější (a také nejdéle žijící) siamská dvojčata u nás, sestry Růžena a Josefa Blažkovy.

SOA v Třeboni, farnost Hodušín, kniha 7, narození 1873-1890, f 56. 

Existuje k nim spousta materiálů, jen tedy některé zajímavější odkazy.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8982315
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30032270
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8056193
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17753485
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17754068
http://www.mestobechyne.cz/cz/mesto-bechyne/z-historie/osobnosti/sestry-blazkovy/
http://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-kuryr/srostla-dvojcata-se-soudi-s-drahami-staci-jim-jeden-listek_191388.html#.Urm7KdLuKdD
http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/16705/frantisek-bocan-57-moje-pratety-byly-bohate-a-nejslavnejsi-siamska-dvojcata.html

Téhož roku se 30. září zadařilo ještě v Tišnově.

Našinec, 6. října 1878, s. 3.

Dcery nádeníka Františka Jebáčka byly pokřtěny Františka a Marie. 

MZA v Brně, farnost Tišnov, kniha 1923, narození 1862-1892, f 291.

Našinec, 9. října 1878, s. 3.

Národní listy, 25. října 1878, s. 3

V roce 1881 nacházíme další v Louňovicích u Vlašimi a v Hostouni. Ani jedny matriky ale nejsou dostupné.

Pražský denník, 7. dubna 1881, s. 2.

Dvojčata Antonína Sekyry z Bezděkova na Klatovsku přišla na svět 26. května 1882. Jedno se narodilo už mrtvé, druhé stihla porodní bába ještě před úmrtím v nouzi pokřtít jménem Antonie po otci.

SOA v Plzni, farnost Bezděkov, kniha 17, narození 1862-1900, f 173.  

Pražský denník, 6. června 1882, s. 2.

5. dubna 1883 se hodinu před půlnocí narodila v ulici U Pískovny v Ústí nad Labem mrtvá srostlá dvojčata v rodině dělníka Františka Hegenbarta. Jedno bylo děvče, u druhého prý pohlaví nebyli schopni určit, ale když se vrátíme k úvodnímu výkladu, můžeme předpokládat také dívku.

Zusammengewachsene todtgeborne Zwillingekinder (wovon das ein weiblichen, das andere unerkenbaren Geschlechtes) des Franz Hegerbart Tagarbeiters auf der Sandhöhe bei Aussig N 448 (překlad v předchozím odstavci)
SOA v Litoměřicích, farnost Ústí nad Labem, kniha 174/53, zemřelí 1877-1884, f 338.

Pražský denník, 10. dubna 1883, s. 3.

V únoru 1885 se podíváme do Opavy, pravděpodobně do židovské rodiny...

Pražský denník, 20. února 1885, s. 3.

ale ani katolíci se nedali zahanbit.

Plzeňské listy, 25. srpna 1885, s. 2.

Krejčí a kramář Jan Vlček s manželkou Marií se stali hrdými rodiči anatomického preparátu ženského pohlaví.

SOA v Plzni, farnost Vrčeň, kniha 28, narození 1857-1912, f 109.

SOA v Plzni, farnost Vrčeň, kniha 16, zemřelí 1833-1887, f 109.

Také v roce 1888 víme o dvou porodech siamských dvojčat.
Ve Václavově u Miroslavi se jednalo dokonce o porod trojčat (a jak uvidíme, není to naposled), srostlá děvčata zemřela, chlapec porod přežil. Matrika narozených bohužel není k dispozici.

Přítel dělníků, 29. ledna 1888, s. 6.

Jak můžeme číst v záznamu z matriky zemřelých,

2 Todtgebornen Mädchen des Andreas Sigmeth, Häuslers in Wenzeldorf. ( Siamesen mit einander verwachsen ) - Dvě mrtvorozené dcery Ondřeje Sigmetha, domkáře ve Václavově ( siamská dvojčata navzájem srostlá)
MZA v Brně, farnost Miroslav, kniha 14244, zemřelí 1866-1913, f 57.

byla mrtvolka předána muzeu ve Vídni.

Podruhé jsou zase informace v novinách pro vyhledání příliš vágní, pravděpodobně se jednalo o některou z okolních obcí.

Přítel dělníků, 12. srpna 1888, s. 6.

V říjnu 1893 putoval další exponát do vídeňského muzea, tentokrát z Unkovic.

Národní politika, 11. listopadu 1893, s. 2.

MZA v Brně, farnost Židlochovice, kniha 2204, narození 1877-1902, f 86.

Případ z roku 1904 z Podolí u Třebechovic je nejen velice specifický, ale dokonce i doložený. Genealog jásá :)

Národní politika, 31. května 1904, s. 5.

SOA v Zámrsku, evangelická farnost Klášter nad Dědinou, kniha R 12-13, narození 1891-1910, f 193.
Zdroj: familysearch.org

V 1924 se narodila siamská dvojčata v Pacově.

Národní politika, 2. října 1924, s. 3.

V roce 1939 mj. v Litoměřicích.

Národní politika, 1. července 1939, s. 3.

 Národní politika, 2. července 1939, s. 6. 

 Národní politika, 12. července 1939, s. 5. 

Kdo by téma nepovažoval za vyčerpané, má samozřejmě pravdu a může např. na Krameriovi strávit hodiny a hodiny hledáním dalších případů, kvůli některým ale bude muset navštívit Národní knihovnu osobně.

Ze zahraničí jen s naší zemí nějak související příšery:
Například Slovensko 1939
Obuvník Kočí ve Vídni 1879
Nejapná porodní bába v Chicagu 1874

Index Nová Lhota 5715

Příjmení jsem se pokoušela psát stabilně jedním (současným) způsobem, výjimkou jsou tuším jen Scheidler/Šajdler, Goralka/Koralka a Pomajbík (dřív psaný Pomahajbík). 

Je celkem dobře možné, že především někdo s příjmeními Černík - Čerešník - Čerešňa apod. může být uveden špatně, ať už u mě, nebo přímo v matrice... 

U vdov jsem se snažila dohledat rodné příjmení nebo zapsat, pokud bylo uvedeno. Číslo snímku pak odkazuje na příslušnou předchozí svatbu, pokud je za č. sn. ještě další číslo, jde o odkaz na jinou matriku, systém AP umožňuje na úvodní straně rychlé hledání právě pomocí č. snímku a č. matriky. 

U vdovců vdovství neuvádím, nemění u něj jména. 

U několika starších záznamů není úplně zřejmé, jestli byla nevěsta vdova, nebo ne. V takovém případě je u vd. uveden otazník. 

Hlavně u mlýnů je možné, že jsou někteří lidi odtamtud psaní ve Velké nebo na Suchově (nebo na Vápenkách), ačkoli se vůbec nemuseli hnout z místa (specificky se to týká Suchovských mlýnů, kde se to pak mění i ve sčítání). Pokud nebudou tady, ale měli by tu být, nejspíš budou někde tam. 

Nedohledávala jsem svatby z období před 1785, ale dost možná se k tomu později vrátím. 

Snímek 3 a 4 obsahuje stejné údaje, jen je v něm vložený jeden matriční záznam navíc. Proto uvádím jako 3/4. 

Samozřejmě je v indexu možné vyhledávat pomocí ctrl+f. 

Při nalezení nějakých příšerných chyb budu ráda, když mi dáte vědět. 

Bílovice 11256

Pořadí a snímky oddílů matriky:

Suchov + mlýny z matriky Velká nad Veličkou 5896

Mám podezření, že někteří lidi jsou špatně zařazení k obcím...
Narození:
řazeno od konce roku

Index Velká nad Veličkou - oddaní 1709-1740

Jde o index k matrice 5895. 

Čísla jsou čísla snímků - pokud tedy do matriky nedejbože bude zasaženo a číslování se posune, bude třeba to vzít v potaz. Nemyslím si, že je to pravděpodobné. Stále se pak jde řídit roky.

Některá příjmení se mění, snažila jsem se zachovávat současnou verzi, ale vzhledem k tomu, že jsem na tom pracovala delší dobu, nejspíš to nebude úplně konzistentní (typicky Štipčák - Ščipčák, Lišťár - Liščár, Ploštica - Ploščica). Pokud jsem nevěděla, snažila jsem se zapsat přesně ta písmena, co tam jsou. 

Jsou příjmení, která se mění průběžně a nevím, jestli je to tatáž rodina, nebo jiná. Týká se to především příjmení Frolka/Florka (Frolík/Florík), Němčík/Němček/Němeček, Podubčík/Poďubčík, Čerešník/Čerešňák/Čerešňa ale i dalších.

V zápisech se taky střídají varianty ř/r: Prachar/Prachař, Miškerík/Miškeřík atd.

Podobně pak záměny znělosti: Bur/Pur, Baláž/Baláš apod.

Část příjmení je obětí toho, že zapisující kněz spojoval latinu a češtinu (stylem filius Jana Nováka), kde jsem to odhalila, tam jsem psala první pád příjmení, někde to ale nebylo úplně jasné, pak jsem psala, co vidím.

Je velmi pravděpodobné, že některá příjmení mám špatně. Křestní jména by měla být ok, proto pokud hledáte konkrétní pár, zkuste vyhledat křestní jméno. 

V některých případech kř. jména chybí (nejsou zapsána v matrice), pak píšu, co tam je (třeba syn Jana Horňáčka, vdova po Novákovi).

Zkracuju hlavně Kateřiny (Kat.), Alžběty (Alžb.) a Františky (Fr., Frant.).

Příjmení s otazníky by nejspíš šla dořešit dohledáváním, nedělala jsem to.

NL=Nová Lhota, HV=Hrubá Vrbka, MV=Malá Vrbka. Někdy není hlavně u Vrbek v ohybu strany vidět, která to je, pak píšu Vrbka.

Index jsem procházela odzadu, takto jsou taky záznamy řazeny - tedy první záznam na straně zapsaný zde je reálně v matrice záznam poslední.

Ke konci matriky došlo k tomu, že část je zapsaná jinde, sledovala jsem chronologickou linii, proto jsem na ty strany odbočila a pak se vrátila. Čísla snímků jsou pevně doufám správně, takže by to neměl být zásadnější problém.

Nivnice - opis33 - 1688 - 1715

Mohou se plést písmena BP, LR (Lor – Ror), pochopitelně IY.
Jména mění tvary Vrbiščan – Brvišťan, Urbiš – Hurbiš apod.

Kříž v Březině

Poloha: Kříž stojí opřený o zeď domu č. p. 79 poblíž kapličky v obci Březina u silnice z Moravské Třebové do Letovic. 

Popis: Mohutný klínový kamenný kříž z hrubozrnného pískovce (někdy je chybně udávána žula) otočený na východ. Kříž má značně nerovný povrch, stojí na asymetrické tlapaté noze u paty značně rozšířené na levou stranu. Malá část pravého a vrchní část levého ramene je uražena. V horní části je kříž zakotven objímkou do zdiva pro jeho mělké usazení v zemi. Fotografie viz příloha obr. č. 2. 

Rozměry: 127 x 138 x 26 cm 

Historie: Je skoro jisté, že kříž nestojí na svém původním místě, protože dům, u něhož stojí, není starší než 200 let. Stáří kříže je ale znatelně vyšší. Podle plochy lomu bylo poškození na levém rameni způsobeno již před dlouhou dobou, zato pravé rameno nese stopy nedávného poškození. Do roku 1945 býval kříž natírán bílou barvou, poté se do Březiny přistěhovalo nové obyvatelstvo a zájem o kříž upadl. 

Kříž je znám z české i německé literatury. Byl popsán Czernym a podrobně Sedlákem. Je zapsán i v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. 

 Mezi původním německým obyvatelstvem byla rozšířena tradice, že kříž je památkou z třicetileté války. Na památku padlých švédských vojáků byl nazýván „das Schwedenkreuz“ tedy „švédský kříž“. Při zkoumání původu kříže hlavně německými historiky však bylo nalezeno hned několik variant. Kříž byl označován jako švédský náhrobek, smírčí kříž, cyrilometodějský kříž nebo dokonce jako prastarý ukazatel cesty. 

Žádný z názorů na původ kříže však není nijak věrohodně podložený ani zvlášť pravděpodobný. Jako švédský náhrobek je kříž označován pouze díky lidovému podání a nejsou známy žádné další podklady. Cyrilometodějská tradice byla jako u mnoha jiných křížů vytvořena uměle a vznikla pouze díky dobové tendenci. Smírčí původ také není pravděpodobný, protože mohutnost a materiál kříže neodpovídají dílu zločince neznalého kamenické práce. Interpretace jako ukazatel na prastaré stezce směřující do Čech, která měla nedaleko Březiny vést, se také jeví jako nesprávná. Další možností je, že se jedná o starý náhrobní kámen, který byl nalezen a usazen na dnešní místo. Žádná z teorií se však nezakládá na exaktních podkladech. Mohutnost kříže vypovídá o významnosti jeho původu. Jelikož ale nejsou známy žádné další informace, zůstane původ tohoto kříže nejspíše i nadále nedořešenou otázkou. 

Matěj Kmošek: Kamenné kříže a křížové kameny okresu Svitavy. Sebranice 2012.