Z libochovické kroniky

23.4.1945 Smutný den pro kuřáky: od tohoto dne příděl snížen na 15 cigaret na týden.
22.4.1945 Spadlo německé letadlo u Levous. Při nákupu je nutno do obchodu přinést papír na balení zboží, a při koupi květin nutno přinést květináč.
24.4.1945 Prodává se hlávkový salát za 4,-K
28.4.1945 na zastávce v Roudnici při odjezdu vlaku se šušká, že Německo kapitulovalo, a při příjezdu do Libochovic se povídá, že Hitler zemřel. Velké vzrušení mezi lidmi

noviny.libochovice.cz

Prokleté louky

Anthrax v historii

Anthrax dříve představoval obrovský problém z hospodářského i lékařského hlediska. Přinášel obrovské ztráty zemědělcům na dobytku a půdě (tzv. prokleté louky na desetiletí zamořené anthraxem) a tisíce úmrtí pro zaměstnance dobytkářských farem a jatek. Systematickým bojem proti této nemoci se ji podařilo potlačit natolik, že se dnes vyskytuje jen jako endemitické onemocnění divoce žijící zvěře na několika málo místech na světě (například v Řecku). Zároveň se ale anthrax stal vděčnou surovinou pro výrobu biologických zbraní.

wiki

Lucie, noci upije

...ale dne nepřidá.

Nevztahuje se k současnému kalendáři, kdy má Lucie svátek 13. prosince, ale ke starému juliánskému kalendáři, kdy svátek svaté Lucie připadal na den zimního slunovratu. Přechodem na nový gregoriánský kalendář došlo k posunutí tohoto svátku vůči slunovratu a pořekadlo přestalo platit.

Soumaři

Soumaři

Skutečnými nositeli obchodu na Zlaté stezce byli soumaři (německy Säumer), většinou sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní buď ve vlastní režii nebo ve službách velkoobchodníků. Z bezpečnostních důvodů se tito soumaři sdružovali do karavan a občas používali i ozbrojeného doprovodu. Karavany chodily po celý rok, ale nejvíce po žních a hlavně po podzimních pracích; cesty byly totiž v bažinatých úsecích zamrzlé a byl dostatek obilí, hlavního zpětného nákladu do Pasova. Po denním pochodu asi 25 - 30 kilometrů museli soumaři nocovat a právě v těchto vzdálenostech vznikla na trase Pasov - Prachatice největší soumarská sídliště Waldkirchen a Volary.

wiki

Umrlčí prkna

Umrlčí prkna

Zvláštním zvykem svobodných sedláků z Královského hvozdu, z údolí Úhlavy a přilehlých území (v někdejších rychtách Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž a Zhůří), bylo umisťování „umrlčích prken“. Když umřel někdo z členů rodiny, byl položen na prkno ozdobené symboly smrti a pestře pomalované, které bylo poté, co mrtvé tělo pochovali, opatřeno ještě jménem a daty narození a úmrtí zesnulého, nějakým odkazem či průpovědí ve verších a prosbou o otčenáš za duši nebožtíkovu, na horním konci bylo zahroceno a ve vztyčené poloze dolním koncem zaraženo do země, obvykle v blízkosti statku nebo při cestě, jdoucí kolem pozemků, často také pod nějakým krásným starým stromem, u kaple či polního kříže. Nápis na každém umrlčím prkně začínal obvykle slovy, že „auf diesem Brett hat gelegen der ehrengeachtete" nebo „...die tugendsame N.N.“ atd. (tj. že „na tomto prkně ležel ctihodný" či „počestná N.N.“ atd.) Často vznikaly celé řady takových vztyčených umrlčích prken, z jejichž nápisů se dal pak vyčíst běh života a osudy jednotlivých členů rodiny během celého půlstoletí. S tímto zvykem se lze setkat všude od náhorní pláně při Furthu přes celý Bavorský les až dolů k Dunaji. I v železnorudské kotlině se lze všude setkat s umrlčími prkny. Umrlčí prkna sloužila také poutníkům k orientaci, neboť se nápisy na nich vždy uváděly jméno nejbližšího dvorce či místa.

wikipedia

Princip sv. Floriána

V němčině existuje tzv. Princip svatého Floriána (Sankt-Florian-Prinzip), který vyjadřuje úsloví : „O heiliger St. Florian, verschon mein Haus, zünd andre an.“ (Ó svatý Floriáne, ušetři můj dům, zapal jiný.)

Ve Velké Británii se užívá ještě akronym BANANA, Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anything čili “nestavte naprosto nic blízko čehokoli”; i ten je míněn spíše ironicky nebo pejorativně.

vše wikipedia