pátek 24. ledna 2014

Buštěhrad

Buštěhrad se až do konce 19. století píše v matrikách jako Buckov - to býval i oficiální název, uváděný na mapách a dalších zdrojích. Jméno Buštěhrad se zažilo až na přelomu 19. a 20. století, kdy začalo být používáno, protože znělo vznešeněji než Buckov.


neděle 19. ledna 2014

křest doma a nekřtěňátka - ukradeno

Kradeno z AP - http://actapublica.eu/nastenka/detail/73778/

křest doma a nekřtěňátka

Male
Autor:
Vlastimil Macůrek
Odeslat zprávu   
Registrace:25.07.2012
Příspěvky:142
05.07.2013 22:22·počet reakcí: 2 · reagovat
Na internetu je k dispozici Časopis katolického duchovenstva, který mimo jiné obsahuje články týkající se manželství, ohlášek, příbuzenství atd. http://depositum.cz/ Časopis vycházel v letech 1820 - 1949, takže reflektuje pravidla 19. století. Je psán převážně česky.
Zde jsou dva články:
O křtu doma udělovaném. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13662
O nekřtěňátkách. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13158
A také něco o matrikách:
Něco na pováženou o křestní knize. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13750
Pořádné vedení farních matrik. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12257
Doufám, že to bude někomu k užitku.
Marie  Mackerlová

Autor:Marie Mackerlová
Registrace: 27.04.2009
Příspěvky: 7502
06.07.2013 11:45·
U vedení farních matrik jsem zaplakala, protože kdyby se tohoto předpisu opravdu všichni drželi, tak nemusí být tyhle stránky Acta publica.
Male

Autor:Vlastimil Macůrek
Registrace: 25.07.2012
Příspěvky: 142
06.07.2013 15:50·
Paní Mackerlová,
je zajímavé jak katoličtí duchovní přistupovali k manželství, křtu atd. Když člověk čte některá z pojednání, tak má pocit, že každý farář měl svůj výklad a pravidla je moc nezajímala, natož světská, vždyť přece římskokatolická církev má patent na.... (Některé texty nemám sílu přečíst)
Je to vidět z matrik, změna faráře je dost často obsahovou změnou zápisu v matrice.
ActaPublica by byla potřeba, ale výrazně by ubylo dotazů a žádostí o přečtení toho, či onoho zápisu.
Přidám další odkazy:
O pokrevenství. - http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12361
O švakrovství. - http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12413
O civilním sňatku manželském.
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12002
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13695
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12189

sobota 7. prosince 2013

Ševcovský klan Fabry, Velké Meziříčí 1753-1773

Z určitého důvodu jsem potřebovala děti jedné z rodin a bylo třeba je přebrat, výčty jsou kompletní POUZE pro období 1753-1773, nejsou tedy uvedeny děti mimo tyto roky:

Mikuláš a Mariana:
1753 Antonín
1758 Josefa

Mikuláš a Kateřina:
1759 Mariana
1762 Mariana

František a Alžběta:
1758 Jakub
1759 František
1760 Anna
1762 Eleonora
1763 Mariana
1766 Filipa
1768 Anna Maria
1770 František

Vavřinec a Rosalie:
1753 Mariana
1758 Alžběta
1761 Šebestián
1763 Mariana
1766 Jan
1769 Josefa

Jan a Terezie:
1758 Mariana
1760 Václav
1763 Eleonora
1765 Filipa
1767 Anna
1768 Viktorie

Jan a Karolína:
1769 Antonín
1773 Tomáš

František a Mariana:
1757 Antonín
1759 Mariana
1761 Jan Evangelista
1764 Josefa
1766 Josef
1768 Antonín
1770 Ignác
1772 František a Mariana

Ignác a Anna:
1754 Antonín
1755 František
1758 Matěj
1761 Terezie
1764 Ignác
1766 Ignác
1768 Marie Kateřina

Josef a Rosalie:
1754 Josefa
1756 Ignác
1758 Mariana
1761 Václav
1764 Filip

Václav a Kateřina:
1759 Mariana

Prokop a Alžběta:
1753 Josefa
1755 Václav

Filip a Anna:
1765 František
1767 Jan

Antonín a Mariana:
1772 Jan

Jiří a Josefa:
1766 Karel
1769 Josef

Jana Fabriová:
1761 Alžběta, nem.

Augustin a Rosina:
1763 "Filip a Jakub" - viz Střípky


Poslední z rodu Fabryů by měla být ve Velkém Meziříčí Marie, vdova po ševci Antonínovi, která zemřela 23. 1. 1913 v tamním panském chudobinci na TBC.

neděle 1. prosince 2013

Škrofle

Co je to škrofle?


Co je to škrofle?

Karel Poláček používá výraz \"škrofle\". Zajímalo by mne, co to znamená.

Příruční slovník jazyka českého. D.2: K-M ; D. 5: S-Š. Praha : St. nakl., 1937-38, 1948-1951 :
škrofle = skrofule = krtice
Krtice = tuberkulosa mízních uzlin, krtičnatost, skrofulosa

http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/co-je-to-skrofle

skrofulóza – zánětlivé zduření podkožních mízních uzlin, zejm. na krku, vedoucí k tvorbě abscesů, které se mohou provalit na kůži. V minulosti u dětí tuberkulózního původu 
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/skrofuloza

záznam
http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be938426-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=60

pondělí 29. července 2013

Horká malta

(příprava tzv. horké malty).
Písek z odměrné nádoby byl rozprostřen do kruhu na čisté podložce. Rozbité kusové vápno bylo po odměření umístěno uprostřed kruhu, pak bylo přidáno dostatečné množství vody, aby mohl začít proces hašení. Poté bylo vápno překryto pískem, který udržel teplo do ukončení hašení. Po vyhašení byly písek
s vápnem důkladně promíchány do hrubé hmoty a přikryty vlhkou pytlovinou a slámou.
Po vyhašení se malta okamžitě zpracovávala nebo se nechávala uležet, vyhašené vápno se shrabalo do kupek, ty se přikryly kravskými nebo ovčími kůžemi a nechalo přes zimu vymrznout. Vápno se působením vzdušného oxidu uhličitého na povrchu částečně přeměnilo na uhličitan vápenatý a mrazem se rozrušily přítomné konkrece.

čtvrtek 14. března 2013

Tereziny Dary

V matrikách člověk narazí na ledacos - a tak takhle jednou překládám záznam a v něm čtu "familiant z Theresie-daru". Dost mě to zarazilo, ale pak jsem koukla na mapu a bylo jasno...
Tereziny Dary vznikly až v roce 1777. Panovnice Marie Terezie věnovala 16 vojínům -invalidům odměnou za pomoc v bojích o země Koruny české po 24 korcích pastvin z císařského panství Smrkovice . Ti si kolem osmnáctikorcové návsi vystavěli domky a založili ves českého okruhovitého slohu. V letech 1824 -26 došlo k nárůstu obyvatel a byly vystavěny nové domy.

neděle 10. března 2013

Pazderna

Pazderna
Toto slovo má souvislost se starým zpracováním lnu, do něhož vás nyní v rychlosti zasvětím.

Len pěstovaný pro vlákno se před úplným dozráním (když stonek začal žloutnout), opatrně, aby se vlákno nezpřetrhalo, vytrhával. Na poli se pak sušil v hrstích, jež se střechovitě stavěly proti sobě. Usušený len se zbavoval paliček a postraních výhonků otloukáním tzv. tloukem. Ze zbylých stonků se dobývala vlákna velmi složitým pochodem.

Len se nejprve močil buď rosením na louce nebo močením v močidlech, čímž se pektosa, kterou jsou vlákna spojena se stonkem mění kvašením v pektin ve vodě rozpustný. Umočený len se pak sušil na slunci nebo v pazdernách při teplotě asi 35 stupňů. Dále se len třel, aby se oddělilo lýko od dřevnaté části stonku. Nejjednodušeji se to dálo tak, že se hrst lnu přehýbala, čímž se dřevnatá část zlomila a opakovaným výkonem rozdrtila na malé kousky tzv. pazdeří.

Později se původní význam posunul. Pazderna - místnost cca 4 x 4 m, ve které byla umístěna rohová pec, ve které se topilo. Byla postavena zpravidla jako roubenka, aby měla značně izolační zdi s malou tepelnou akumulací. Někdy též v této místnosti či malé chalupě bydleli ti nejchudší obyvatelé vesnice - obecní žebráci. A protože se často uchylovali k alkoholu a moc nepracovali, byl výraz pazderna výrazem pro obydlí problémových lidí.

http://www.odpovedi.cz/otazky/co-je-to-pazderna-k-cemu-se-pouzivala