Porodní báby v Rudě 1841-1873

MZA, matrika Ruda 16199, pouze první část pro obec Ruda.

Všechny uvedené porodní báby jsou nezkoušené.

1841 - Anna Kulatá z čp. 52, jeden porod Františka Dvořáková z Jabloňova
1842 - Anna Kulatá z čp. 52
1843 - Anna Kulatá z čp. 52
1844 - Anna Kulatá z čp. 52; v červnu Kateřina Strouhalová z čp. 28; v červnu Františka Krejčí z čp. 33; v listopadu Františka Dvořáková z Jabloňova
1845 - Františka Krejčí z čp. 33; v srpnu Kateřina Strouhalová z čp. 28
1846 - Františka Krejčí z čp. 33
1847 - Františka Krejčí z čp. 33; v lednu Kateřina Polednová z Osové Bitýšky; v listopadu Antonie Wüntschová z Velkého Meziříčí
1848 - Františka Krejčí z čp. 33
1849 - Františka Krejčí z čp. 33; v březnu Antonie Wüntschová z Velkého Meziříčí; v prosinci Kateřina Dvořáková z Jabloňova
1850 - Františka Krejčí z čp. 33
1851 - Františka Krejčí z čp. 33
1852 - Františka Krejčí z čp. 33
1853 - Františka Krejčí z čp. 33
1854 - Františka Krejčí z čp. 33
1855 - Františka Krejčí z čp. 33
1856 - Františka Krejčí z čp. 33
1857 - Františka Krejčí z čp. 33
1858 - Františka Krejčí z čp. 33
1859 - Františka Krejčí z čp. 33; v březnu Josefa Šnoblová z Velkého Meziříčí; v červenci Josefa Palasová z čp. 14
1860 - Františka Krejčí z čp. 33; v březnu Františka Kulatá z čp. 25
1861 - Františka Krejčí z čp. 33; v lednu Josefa Palasová z čp. 14; v červenci a v říjnu Rosina Bártová z čp. 68
1862 - Františka Krejčí z čp. 33; v září Anna Rybníčková z Jáchymova (babička dítěte)
1863 - Františka Krejčí z čp. 33
1864 - Františka Krejčí z čp. 33
1865 - Františka Krejčí z čp. 33; v červenci Kateřina Novotná z Nebstichu, dále Marie Žáková, Josefa Palasová, Kateřina Dvořáková
1866 - v lednu Josefa Palasová; pak Marie Žáková; od března Mariana Klapalová z čp. 34
1867 - Mariana Klapalová z čp. 34
1868 - Mariana Klapalová z čp. 34; od dubna pak Marie Žáková z čp. 7
1869 - Marie Žáková z čp. 7; v lednu Františka Kulatá z čp. 25
1870 - Marie Žáková z čp. 7
1871 - Marie Žáková z čp. 7
1872 - Marie Žáková z čp. 7
1873 - Marie Žáková z čp. 7

**************************************
Anna Kulatá, manželka Tomáše Kulatého, zemřela 5. července 1844 v 65 letech (sešlost věkem)
Františka Krejčí, vdova po Jakubovi Krejčím, zemřela 4. července 1865 v 74 letech (na "vodnatelnost hrudníku")

Mšec-Kornhaus a Tchoř :)

Když v roce 1935 Ferdinand Velc napsal o Mšeci historickou knížku, nazýval obec ještě Mšec–Kornhaus.

Název Mšec je původem zdrobnělým tvarem ke slovu mech.

Kornhaus - Dle jazykovědce Antonína Profouse jde o odvozeninu od středohornoněmeckého Kornhûs, znamenajícího „sýpka, špýchar, obilnice“

Kdy Mšec vznikla, nevíme, ale poprvé je lokalita zmíněna v letech 1316–1318 ve spojení vladyky Dchoře a jeho dcery Zdeňky. 

1416 Chórový, 1437 i Dchořov, nyní se říká obecně Schořov. Dchoř neb Dcheř je staročeské jméno osobní.

Proč je tchoř tchoř?

Slovo tchoř má původ v praslovanštině. Staročeši zvířeti říkali dchoř. Souvisí s dъch- a dъchneti (z toho dech, dýchnout aj.), s vedlejším významem ‚páchnout‘. Doloženo v bulharštině a slovinštině. Také srbochorvatské dah znamená ‚dech, zápach‘.

Později držel Mšec Albrecht z Kolovrat, který za své zásluhy ve službách královských byl odměněn tak, že se jeho potomci stali vlivným rodem v zemi české.

A tím jsme se dostali k možnosti vysvětlit název Mšec–Kornhaus. Koncem roku 1354 se vracel Karel IV. z korunovace v Římě a přenocoval v Pise. Zde proti němu vypukla vzpoura, zahájená zapálením domu, ve kterém císař přenocoval. Probuzená císařova skupina se kvapně vydala na druhý břech řeky Arna, kde tábořila císařova družina.

Na mostě se strhnul urputný boj. O vítězství rozhodl trubač Albrecht z Kolovrat, který stálým vytrubováním na roh přivolal českou posilu z druhého břehu řeky. Za záchranu císařova života byl Albrecht jmenován maršálkem císařovny Anny Svídnické. Když ve Mšeci zemřel vladyka Dcheř bez potomků, dostal nový maršálek navíc mšecké panství s právem vystavět si hrad. Hrad byl nazván latinsky Corneus. V češtině to znamená „roháč“ (míněno roháč – trubač na roh). Lid cizí slovo přizpůsobil a vyslovoval Kornouz. Albrecht se potom psal Kolovrat na Kornouzu.

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/proc-se-vlastne-rika-obci-msec-kornhaus20090818.html

http://www.rozhlas.cz/meteor/zivocichopis?pos=16&mode=10

Netřesk střešní

Původní střešní krytinou byly došky, často prorostlé netřeskem. Jak již jeho název naznačuje, měl sloužit jako ochrana před úderem blesku, což potvrzuje i Mathioliho herbář: „Netřesk jmenují tak proto, že se lidé domnívají, kdež ta bylina na domě roste, že tu žádné povětří neškodí, ani hrom nebije“, netříská. Místy (zejména na Moravě) se říkalo i hromotřesk.

Jeptiška

Slovo abatyše bylo odvozeno ze středolatinského slova abbatissa. Stejný původ má i slovo jeptiška, lidově hanlivě  heptiška (z hornoněmeckého eppetisse, a to ze středohornolatinského abbatissa).

http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2014/abatyse

Buštěhrad

Buštěhrad se až do konce 19. století píše v matrikách jako Buckov - to býval i oficiální název, uváděný na mapách a dalších zdrojích. Jméno Buštěhrad se zažilo až na přelomu 19. a 20. století, kdy začalo být používáno, protože znělo vznešeněji než Buckov.

křest doma a nekřtěňátka - ukradeno

Kradeno z AP - http://actapublica.eu/nastenka/detail/73778/

křest doma a nekřtěňátka

Autor:
Vlastimil Macůrek
   

Registrace:25.07.2012

Příspěvky:142

05.07.2013 22:22·počet reakcí: 2 · reagovat

Na internetu je k dispozici Časopis katolického duchovenstva, který mimo jiné obsahuje články týkající se manželství, ohlášek, příbuzenství atd. http://depositum.cz/ Časopis vycházel v letech 1820 - 1949, takže reflektuje pravidla 19. století. Je psán převážně česky.
Zde jsou dva články:
O křtu doma udělovaném. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13662
O nekřtěňátkách. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13158
A také něco o matrikách:
Něco na pováženou o křestní knize. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13750
Pořádné vedení farních matrik. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12257
Doufám, že to bude někomu k užitku.

Autor:Marie Mackerlová
Registrace: 27.04.2009
Příspěvky: 7502

06.07.2013 11:45·

U vedení farních matrik jsem zaplakala, protože kdyby se tohoto předpisu opravdu všichni drželi, tak nemusí být tyhle stránky Acta publica.

Autor:Vlastimil Macůrek
Registrace: 25.07.2012
Příspěvky: 142

06.07.2013 15:50·

Paní Mackerlová,
je zajímavé jak katoličtí duchovní přistupovali k manželství, křtu atd. Když člověk čte některá z pojednání, tak má pocit, že každý farář měl svůj výklad a pravidla je moc nezajímala, natož světská, vždyť přece římskokatolická církev má patent na.... (Některé texty nemám sílu přečíst)
Je to vidět z matrik, změna faráře je dost často obsahovou změnou zápisu v matrice.
ActaPublica by byla potřeba, ale výrazně by ubylo dotazů a žádostí o přečtení toho, či onoho zápisu.
Přidám další odkazy:
O pokrevenství. - http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12361
O švakrovství. - http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12413
O civilním sňatku manželském.
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12002
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13695
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_12189